Jára Cimrman a slepice Zora

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, jehož autoři mu propůjčují role jednoho z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.

Ačkoliv byl život takto nadaného jedince spíše neklidný a nestálý, přesto se Cimrman na dlouhá léta (údajně 1902-1914) usadil v malebné pojizerské vesničce Liptákov. Zde byla roku 1966 výbuchem rozmetána truhla s mistrovou pozůstalostí a tak byl celému současnému světu nejen odhalen jeho génius, ale ze spousty vedlejších dokumentů, písemností a spisů a také z následného historického a místy i archeologického výzkumu máme také možnost poznat Cimrmanovi každodenní drobné starosti, zájmy a záliby.

Mezi takové bychom mohli zařadit i jeho lásku ke slepicím. Cimrman, jak později doložila i jeho věrná posluhovačka Anna Hanžlová, po dva roky vlastnil a trénoval slepici Zoru, běžnou hřadovou vlašku. Tedy, Zořin trénink by jistojistě pokračoval i déle, nicméně byl nenadále přerušen slepiččiným tragickým úmrtím, kdy Zora omylem klovla do spušťadla pasti na potkany, takzvaného čakovického praku nabíjejícím šrouby podkováky, a byla vystřeleným projektilem zasažena přímo do obličeje.

No a s čakovickým prakem se pojí i hledání této části hesla. Jednoho krásného letního dne, ještě za Zořina života, se Cimrman vypravil do vedlejší vesnice za kovářem Pazderou pro již zmíněnou munici. Cimrman vyrazil klidným vycházkovým tempem do osm kilometrů vzdálené kovárny a slepice Zora, která prakticky bez ustání pobíhala dvakrát rychleji než mistr, samozřejmě vyrazila s ním. Cimrman kochající se během procházky okolní krajinou tak brzy nechal slepici Zoru daleko před sebou. Zora doběhnuvší do kovárny a zjistivší, že zde pro ni není žádné obilí, se namístě otočila a vydala na zpáteční cestu do Liptákova. Zde však, jak jinak, potkala svého pomalejšího pána stále směřujícího do kovárny a jelikož její mozková kapacita byla minimální (… a to jsme ještě možná přehnali), tak samozřejmě již zapomněla, že v kovárně není pro ni obilí, a tak se opět po setkání s Cimrmanem otočila a rychlým slepičím krok-sum-krom pelášila zase vstříc Pazderovi. A tak se to neustále opakovalo a Zora bez přestání pendlovala mezi procházejícím se mistrem a kovárnou, až se samozřejmě oba nakonec šťastně na místě po dvou hodinách po odchodu z Liptákova potkali.

A otázka zní, kolik kilometrů slepice Zora takto napendlovala?

Počet kilometrů zaokrouhlený na celé čísla je první částí vašeho hesla.